US automobilky pět minut po dvanácté

S vypršením konečného termínu představení plánů na restrukturalizaci General Motors a Chrysleru před Kongresem se podíváme na některé detaily oznámených záměrů amerických automobilek a další klíčové problémy, které je přivedly až do současné pozice.

Sázka na špatnou kartu

Kromě neúnosných mzdových nákladů se americkým automobilkám stala osudná i jejich strnulost a přesvědčení, že americký spotřebitel bude nadále preferovat domácí "tanky na kolech“, které ohromovaly nejen svou robustností, ale hlavně spotřebou. A tak zatímco flexibilnější asijské automobilky jako Toyota, Honda nebo Nissan na trhu představovaly menší vozy, kladoucí důraz na úspornější spotřebu benzínu, američtí výrobci nad těmito vozy pouze „ohrnovali nos“. Domnívali se totiž, že kvůli vysoké ceně těchto vozů způsobené vysokými náklady na výrobu se koupě těchto aut spotřebitelům vzhledem k tehdejší nízké ceně benzínu nevyplatí. Detroitské automobilky vsadily místo inovace na jiný model a tím bylo zvyšování prodejů vozů pomocí nabídky výhodných a levných půjček.

Automobilová bublina

Tak, jak se nízké úrokové sazby v USA počátkem tohoto století podílely na nafouknutí trhu s nemovitostmi, podobně vedly i k umělému nafukování počtu prodaných automobilů v USA. Leasingové společnosti spolu s finanční divizemi amerických automobilek začaly díky levným úvěrům nabízet tzv. „subprime auto půjčky“, které se vyznačovaly nízkými leasingovými splátkami, různými slevami a také drastickým snižováním cen (kvůli nadbytečné kapacitě na americkém trhu). Koncem roku 2005 tyto půjčky financovaly 18 % prodejů nových vozů. Přestože se díky tomu podařilo udržet automobilové prodeje v USA na rekordních úrovních (mezi roky 1999 až 2006 se zde prodalo v průměru 16,9 milionů vozů ročně – do té doby byla tato hranice překonána pouze jednou), nezabránilo to pokračujícímu poklesu podílu amerických výrobců na trhu.

... a její splasknutí

Trend vysokých prodejů nebylo možné z dlouhodobého hlediska udržet. Sázka na to, že cena benzínu zůstane nadále přibližně okolo 2 USD/galon (1 galon = 3,79 l), šéfům „velké trojky“ nevyšla. S tím, jak se cena ropy během posledních let vyšplhala až k hranici 150 USD, vzrostla cena benzínu v USA nad těžko představitelnou hranici 4 USD/galon. To dovedlo americké spotřebitele k „nevěře“ vůči tradičním americkým značkám jako GMC, Chevrolet, Dodge nebo Ford a v garážích se místo velkých SUV modelů a těžkých pick-upů začaly objevovat menší a úspornější vozy evropských a asijských automobilek. Cena benzínu sice od té doby díky globální recesi klesla opět pod 2 USD/galon (poprvé od roku 2005), přesto není výhled počtu prodaných vozů v následujících letech o mnoho lepší. Dle zprávy GM ze 17. února mají prodeje v USA v letošním roce klesnout na 10,5 milionů prodaných aut oproti 13,5 milionům v roce 2008. Na rok 2010 a 2011 prognózuje automobilka prodeje okolo 12,5 milionu vozů, resp. 14,3 milionů vozů. Nutno dodat, že mnoho analytiků z automobilového sektoru považuje tyto odhady za příliš optimistické.

Vývoj růstu registrovaných automobilů a počtu řidičů v USA

Zdroj: Federal Highway Administration, Highway Statistics 2006

Překotná snaha o inovace

S rostoucí oblíbeností hybridů, jako jsou Toyota Prius nebo Honda Insight (oba dva modely uvedly automobilky na trh v roce 1997), si "velká trojka" uvědomila, že vsadila na špatného koně a překotně se snažila svoji chybu napravit. Modely jako byly Pontiac Aztek nebo první vůz na alternativní pohon od GM EV1 se u veřejnosti nesetkaly s příliš velkou odezvou a oba modely automobilka během několika let vyřadila z výroby. Zbývající dvě automobilky na tom pak s vývojem úspornějších modelů nebyly o mnoho lépe.

V posledních letech však americké automobilky ve snaze přiblížit se konkurenci překotně rozvíjejí koncept úspornějších vozů. General Motors ve svém restrukturalizačním plánu ze 17. února uvedl, že plánuje ze současných 6 hybridních modelů zvýšit jejich počet na 14 do roku 2012 a na 26 o dva roky později, včetně plánovaného Chevroletu Volt a jeho evropské obdoby Opel Ampery. Oba vozy by měly být poháněny Li-Ion bateriemi. Ford má v nabídce aktuálně 3 hybridy a další plánuje uvést v letošním roce. Chrysler v současnosti nabízí pouze jeden hybridní model, Chrysler Aspen, a další 2 má v plánu představit během příštích let.

Vývoj cen benzínu/galon v USA mezi lety 1991 – 2008

Zdroj: Bloomberg

Kromě inovování vozového parku americké automobilky přistupují i ke snižování počtu svých značek. Ford se v roce 2007 po dlouhých 18 letech rozloučil se svou značkou Aston Martin, kterou prodal za 931 mil. USD. O necelý rok později se dohodl s indickým výrobcem Tata Motors na prodeji dalších dvou britských značek Jaguar a Land Rover, za které utržil 2,4 mld. USD. V poslední době má Ford vyjednávat i o prodeji své poslední evropské značky Volvo Cars, za kterou zaplatil v roce 1999 6,4 mld. USD. Mezi zájemce patří třeba čínští výrobci aut. Největší americká automobilka, General Motors, se hodlá soustředit na 4 hlavní značky (Chevrolet, Cadillac, Buick a GMC). O Saabu a jeho konci již byla řeč dříve, v případě Opelu měla automobilka údajně najmout německou Commerzbank, aby jí pomohla najít pro tuto divizi investora. O osudu další značky Hummer měl management rozhodnout do konce 1. čtvrtletí letošního roku, nejpozději však do roku 2010. Značka Pontiac by pak měla fungovat v omezeném rozsahu a značka Saturn zůstane v provozu do konce současného provozního cyklu, tedy do let 2010-2011. Automobilka však nevyloučila, že pokud se naskytne příležitost, oddělí nebo prodá tuto divizi již dříve. Od tohoto zeštíhlení si GM slibuje snížení nákladů až o 5 mld. USD. Zároveň plánuje zredukovat širokou prodejní síť, která v současné době čítá 6 246 prodejců. Jejich počet by se do roku 2014 měl snížit přibližně o třetinu.

Jednání s odbory a věřiteli na mrtvém bodě

Do vypršení lhůty na představení dalších detailů plánu na restrukturalizaci však GM a Chrysler neuspěly ve dvou klíčových bodech. Na rozdíl od Fordu se GM nepodařilo vyjednat dohodu s automobilovými odbory, která by vedla k výměně části závazků, plynoucích do fondu UAW na krytí zdravotní péče bývalých zaměstnanců (VEBA), za firemní akcie. Zároveň váznou jednání mezi GM a věřiteli o snížení jeho nezajištěného dluhu ze současných 27,5 mld. USD na 9,2 mld. USD kombinací restrukturalizace dluhu a výměnou za akcie. Věřitelé argumentují, že jsou po nich požadovány vyšší ústupky než od ostatních zainteresovaných stran. Nelze se jim moc divit, protože případný bankrot by s jejich závazky mohl nemile zamávat, a tak požadují v případě dohody i garance americké vlády. Jejich počínání je zase kritizováno odbory, které nehodlají přistoupit na další ústupky, dokud ze svých nároků nesleví věřitelé. Podobně se vedlo i menšímu Chrysleru. Ten měl s věřiteli dohodnout snížení dluhu o 5 mld. USD na 1,9 mld. USD výměnou za podíl ve společnosti. Bez této dohody zamrzlo i jednání s odbory o výměně části závazků do VEBA (až 50 %) za podíl ve společnosti.

Prodeje automobilů v USA od roku 1999

Zdroj: Bloomberg

Jak na nesplnění podmínek reagovala americká vláda a jaké jsou nejpravděpodobnější scénáře dalšího vývoje? Čtěte v pokračování v pondělí 6.4.2009.