O vzestupu Číny: světová velmoc 21.století

Teze o vzestupu zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) je kritizována mnoha experty, především co se týká střednědobých prognóz růstu - částečně oprávněně, částečně neoprávněně. Nepochybně tyto země získají na váze; prognózy rychlého hospodářského vývoje BRIC jsou ovšem do té míry zavádějící, jak nedostatečně zdůrazňují ten zdaleka nejdůležitější prvek vývoje první poloviny 21. století, totiž vzestup Číny.

Samozřejmě bude mít rostoucí hospodářský význam Indie, Brazílie a Ruska důležité důsledky; ty však s důsledky vzestupu Číny nelze vůbec srovnávat. Čína zastiňuje ostatní země BRIC ekonomicky, finančně i politicky. Měřeno paritou kupní síly je čínská ekonomika větší než všechny tři zbývající dohromady. Čínský export a oficiální devizové rezervy jsou oproti součtu BRI více než dvojnásobné.

Čína je tím hlavním tématem! Ve Washingtonu se debatuje o čínské politice měnového kurzu a rychle rostoucí finanční síle, stejně jako o růstu vojenské síly, především co se týká vývoje námořní flotily, i o čínské "soft power". Oproti tomu získávají Rusko, Indie a Brazílie přes vzrůstající význam výrazně méně pozornosti. Dobrým příkladem je návrh dřívějšího amerického poradce pro bezpečnost Zbigniewa Brzezinskiho na založení "G-2" ve složení USA-Čína. Ačkoliv tato iniciativa dosud v Pekingu i Washingtonu vyvolala jen zdrženlivé reakce a na straně politických pozorovatelů spíše skepsi, svědčí o rostoucím významu Číny v očích Washingtonu. Samozřejmě lze návrhu na vytvoření G-2 skepticky oponovat nebo jej odmítat; vzrůstající politická a ekonomická váha Číny ve světě je ale dnes již realitou.

Relativní a absolutní význam Číny pro světovou ekonomiku bude v dohledné době dále stoupat. Při svém hospodářském růstu Čína v minulých třiceti letech nechala ostatní země BRIC za sebou. V posledních deseti letech činil průměrný reálný růst HDP v Číně 10 %; v Indii a Rusko to bylo 7 %, v Brazílii 3,3 %. I v budoucnu bude čínská ekonomika růst rychleji než v ostatních třech státech. Faktory jako vysoká míra spoření, stále nepatrná míra urbanizace, nízký příjem na hlavu (představující značný potenciál pro "dohnání"), stejně jako - a to je důležité - úspěšná strategie rozvoje založená na exportní orientaci a strategicky podporovaná prostřednictvím velkých investic do infrastruktury a vzdělání, v souhrnu povedou k tomu, že Čína bude pokračovat ve vynikajícím hospodářském rovzvoji přesahujícím vývoj ostatních zemí BRIC. Navíc se Čína již brzy (2025-2030) stane největší ekonomikou světa. Albert Keidel dokonce předpověděl, že do poloviny tohoto století bude čínská ekonomika již dvakrát tak velká než americká.

Čína bude stát před některými výzvami - od postupného zhoršení demografického vývoje přes politiku životního prostředí až po potenciální tlaky v mezinárodním obchodě. Dříve či později se ekonomický růst země zpomalí. Stále se však může výrazně pohybovat nad ostatními zeměmi BRIC a (pochopitelně) v ještě větší míře nad zeměmi G-7. V Brazílii je míra investic ještě stále nízká. Rusko je ve velké míře závislé na exportu ropy a plynu a je navíc konfrontováno s krajně nevýhodným demografickým vývojem. Indie musí překonat značné překážky, aby zde byly trvale politicky prosazeny reformy podporující růst, a není ještě jasné, zda se velkými skoky postupující "reforma služeb" prokáže jako ekonomicky a politicky dlouhodobě platný a udržitelný model rozvoje. Z těchto všech důvodů zůstane Čína v dalších dvaceti letech růstovou hvězdou mezi BRIC.

Otevřenost čínského hospodářského a finančního trhu bude pro Peking vytvářet větší stimuly, aby se silněji angažoval ve světových ekonomických a finančních otázkách, přičemž rostoucí význam země zajistí, že čínským zájmům bude přikládána větší důležitost. S ohledem na otevřenost obchodu je Čína v rámci BRIC nejsilněji integrovanou ekonomikou. Čínský obchod se zbožím (export a import) činí 2/3 HDP (Rusko: 1/2, Indie: 1/3, Brazílie: pouze 1/5). Navíc je růst Číny stále více závislý na exportu - přičemž stupeň závislosti je silně sporný - a země bude stále ve větší míře závislá na importu surovin.

Co se týká globálních finančních trhů, je Čína kvůli dosavadním restrikcím pohybu kapitálu méně integrovaná než Brazílie nebo Rusko. Se zřetelem na zahraniční portfolio-investice je čínská ekonomika (přes započatou liberalizaci) stále relativně uzavřená. Čína ovšem v posledních deseti letech zaznamenala značné přílivy přímých zahraničních investic (s odstupem největší mezi rozvojovými zeměmi) a zároveň se její zahraniční investice v roce 2007 vyšplhaly na 2,4 Bill. USD (od té doby dále rychle rostly). Čínská vláda drží nejvyšší oficiální devizové rezervy a americké státní dluhopisy. S každým dalším rokem bude Čína přidávat na své ekonomické, finanční a politické moci; zároveň bude země chtít zjednat svému hlasu v globálních ekonomických a finačních otázkách stále více pozornosti. Nejnovější oficiální komentáře Číny k americké fiannční politice a postavení dolaru jako rezervní měny ukazují na jistější vystupování než v minulosti.

Z žádného z těchto agrumentů by však nemělo být vyvozováno, že vzestup zemí BRIC je nevýznamný. Samozřejmě představuje důležitý vývoj; ve srovnání s vzestupem Číny ale bledne. Čína je těžká mezinárodní váha. Země se přitom vyvíjí v největší ekonomiku světa a vysoký stupeň ekonomické integrace bude stimulovat Peking, aby se aktivněji podílel na tvorbě globální ekonomické a finanční politiky. Navrhovaná G-2 ovšem přeceňuje schopnost Pekingu a Washingtonu společně řídit světové dění, neboť nezohledňuje význam ostatních zemí BRIC, stejně jako přetrvávající význam EU a Japonska. Návrh ale zosobňuje implicitní i explicitní uznání faktu, že vzestup Číny je významnější než vzestup ostatních států BRIC a že svět bude muset nalézt cestu, jak tuto rostoucí váhu Číny zohlednit, zatímco zemi nabídne rovnoprávné postavení mezi současnými status quo mocnostmi.

Markus Jaeger

http://www.dbresearch.com

Čtěte také:BRIC: Investoři znudění dluhopisy balí batohy a míří do džungle