Obchodování na úvěr: vyšší zisky, vyšší ztráty

Aktiva včetně cenných papírů je možné kupovat na úvěr. Tento obchod se označuje jako maržový obchod (margin trade). Je to forma investování do cenných papírů či jiných aktiv (cizí měna, komodita..), kdy klient (investor) očekává růst ceny cenných papírů či jiných aktiv. Jedná se o přijetí úvěru od obchodníka s cennými papíry na splacení koupě cenných papírů , úhradu určitého procenta ceny cenných papírů klientem (např. 30 %) a poskytnutí koupených cenných papírů jako kolaterál (viz obrázek).

Přijatý úvěr je spojen s úroky. Takto mohou klienti vlastnit cenné papíry, aniž jsou schopni je financovat. Marže však vystavují klienty potenciálně velkým ztrátám. Protože velké procento koupených cenných papírů je financováno vypůjčenými penězi, klient takto používá velký pákový mechanismus (leverage, gearing), tzn. dostává se do situace, kdy malá počáteční investice (pokud vůbec existuje) otevírá prostor pro značné procentní zisky a také pro velké procentní ztráty - příkladem jsou právě maržové obchody a deriváty. Výnosnost či ztrátovost počáteční investice klienta je tak znásobena. Při počáteční marži 20 % (viz dále) klient podléhá ztrátám a ziskům, které jsou 5krát větší než v případě, že by investor koupil pouze 20 % cenných papírů.

Margin zvyšuje zisky...

Předpokládejme, že koupíme akcie za 16 000 Kč a cena se zvýší na 24 000 Kč. Pokud jsme akcie koupili za své peníze, činí výnosnost investice 50 %. Jestliže však jsme akcii koupili na marži a zaplatili 8 000 Kč a 8 000 Kč jsme si půjčili, potom výnosnost investice činí 100 % investovaných peněz (výnosnost dvojnásobná vzhledem k procentnímu zvýšení ceny cenných papírů). Kromě toho dlužíme 8 000 Kč plus úrok. Jestliže však cena akcií klesne, potom mohou rychle vzniknout velké ztráty.

...ale také násobí ztráty

Nechť například cena akcií klesne ze 16 000 Kč na 8 000 Kč. Pokud jsme akcie koupili za naše peníze, potom výnosnost investice činí -50 %. Jestliže však jsme akcie koupili na marži a zaplatili 8 000 Kč a 8 000 Kč jsme si vypůjčili, potom výnosnost investice činí -100 % investovaných peněz (tedy dvojnásobek vzhledem k procentními snížení ceny cenných papírů). Kromě toho dlužíme 8 000 Kč plus úrok. Ve skutečnosti je na tom investor v obou případech poněkud hůře, neboť uvedené příklady nezahrnovaly úroky z úvěru a poplatky za koupi a prodej cenných papírů.

Na volatilních trzích budou muset klienti, kteří vloží počáteční marži, skládat dodatečné peníze, jestliže ceny akcií klesnou. Někteří klienti mohou být nemile překvapeni zjištěním, že obchodníci s cennými papíry mají právo prodat jejich cenné papíry koupené na marži, a to bez jejich uvědomění a za cenu velkých ztrát pro klienta. Jestliže obchodník s cennými papíry takto při poklesu cen akcií akcie prodá, potom klienti nemají šanci snížit ztráty, jestliže trh poté stoupá.

Před otevřením maržového účtu (margin account) je třeba vzít v úvahu, že:

- klient může ztratit veškeré investované peníze,

- klient musí případně složit dodatečné peníze či cenné papíry, aby pokryl ztráty,

- klient bude nucen prodat některé nebo všechny cenné papíry, jestliže se cena akcií prudce sníží,

- obchodník s cennými papíry může prodat některé nebo všechny cenné papíry klienta bez předchozí konzultace, aby byl splacen úvěr.

V USA jsou úvěry na obchodování regulovány

V USA maržové obchodování reguluje Fed a mnoho seberegulujících institucí, jako je newyorská burza (NYSE) a Národní asociace dealerů s cennými papíry (NASD). Kromě toho mohou obchodníci s cennými papíry stanovit další vlastní pravidla. Před maržovým obchodováním NYSE a NASD vyžadují složit u obchodníka s cennými papíry alespoň 2 000 dolarů či 100 % kupní ceny. Jedná se o tzv. minimální marži. Někteří obchodníci s cennými papíry požadují složit více než 2000 dolarů.

Podle "regulace T" Fedu z roku 1974 si klient může vypůjčit do 50 % pořizovací ceny cenných papírů. Jedná se o tzv. počáteční marži . Někteří obchodníci s cennými papíry požadují vložit více než 50 % pořizovací ceny. Ne všechny cenné papíry je možné koupit na marži. Cílem regulace T je omezit poskytování úvěrů kupujícím cenných papírů.

Jakmile klient koupí cenné papíry na marži, NYSE a NASD požadují stále udržovat na účtu marží určitou minimální částku "cenných papírů". Tato částka se rovná rozdílu tržní hodnoty cenných papírů klienta a dlužné částce klienta vůči obchodníkovi s cennými papíry. Pravidla požadují, aby na účtu marží bylo neustále alespoň 25 % tržní hodnoty cenných papírů. Těchto 25 % se nazývá udržovací požadavek. Ve skutečnosti má mnoho obchodníků s cennými papíry vyšší udržovací požadavek, obvykle mezi 30 a 40 %, a někdy jeho hodnota závisí na druhu koupených cenných papírů.

Ukažme si na příkladu fungování udržovacího požadavku. Koupili jsme akcie o pořizovací ceně 16 000 Kč tak, že jsme si vypůjčili 8 000 Kč u obchodníka s cennými papíry a 8 000 Kč jsme uhradili v hotovosti. Jestliže tržní hodnota cenných papírů klesne na 12 000 Kč, částka "akcií" na účtu klesne na 4 000 Kč (= 12 000 - 8 000). Jestliže má obchodník udržovací požadavek ve výši 25 %, musíme mít alespoň 3 000 Kč (0,25*12 000) na našem účtu. V tomto případě máme na účtu marží dostatek "akcií", neboť 4 000 Kč na účtu je více než 3 000 Kč udržovacího požadavku.

Jestliže má však obchodník s cennými papíry udržovací požadavek ve výši 40 %, potom nemáme na účtu marží dostatek "akcií". Obchodník požaduje na účtu marží 4 800 Kč (=0,4*12 000). Částka 4 000 dolarů je menší než udržovací požadavek 4 800 Kč. Výsledkem je, že obchodník provede "maržovou výzvu" (margin call), neboť "akcie" na našem účtu klesly o 800 Kč pod udržovací požadavek. Tak v případě nepříznivého vývoje ceny cenných papírů musí klient na maržovou výzvu složit další peníze (hotovost nebo cenné papíry). Pokud tak neučiní, obchodník pozici i bez příkazu klienta uzavírá a prodá cenné papíry, aby zvýšil objem "akcií" na účtu na úroveň či nad udržovací požadavek. Je však třeba pamatovat na to, že obchodník nemusí maržovou výzvu učinit či jinak sdělit, že stav na účtu klesl pod udržovací požadavek.

Maržové obchody rozhoupávají akciový trh. Na klesajícím akciovém trhu krátké prodeje propad prohlubují. Skutečnost, že maržové obchody zvyšují volatilitu na akciovém trhu, je známa z USA z období velké krize ve 30.letech. Klasické koupě akcií a také maržové obchody tehdy silně ochudily miliony Američanů, což způsobilo ekonomickou krizi. Tehdy do akcií přes maržové obchody investovalo velké procento Američanů. Proto v roce 1934 zákon o cenných papírech zmocnil Fed, aby stanovil limity u maržových obchodů - horní procentní limit hotovosti, kterou může obchodník s cennými papíry poskytnout investorovi na koupi cenných papírů, tj. z kolika procent musí koupi cenných papírů financovat investor. Jak již bylo uvedeno, podle této regulace si může investor půjčit hotovost na koupi cenných papírů do výše 50 % jejich ceny. Tato regulace platí dodnes.

A jak je to v ČR

V České republice nabízí maržové obchody většina obchodníků s cennými papíry. O podobné regulaci jako v USA uvažovala pražská burza po propadu českého akciového trhu v první polovině 2006. Vedení pražské burzy hodlalo stanovit strop pro poskytnutí úvěru na koupi akcií na 50 % celkové částky. "Minimální vstupní část vlastních prostředků navrhujeme ve výši 50 000 Kč a při každé nové koupi akcií minimálně 50 % z hodnoty obchodu, " uvádělo se ještě ve 3.Q 2005 v návrhu burzovní komory. Limit 50 % se však zdál menším obchodníkům příliš vysoký. Mnoho obchodníků bylo zvyklých půjčovat více, a to až 90 %. Proto členové burzy ze ziskového motivu tuto regulaci zamítli.

Úryvek je z knihy "Finanční trhy a investování" univerzitního profesora Josef Jílka vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz