Pozor, čtyři nové bubliny na obzoru

Nad Spojenými státy se opět vznášejí nebezpečné bubliny. Nejsou to ani dva roky, kdy právě americkou ekonomiku zasáhl kolaps nemovitostního trhu. Tentokrát jsou však hrozby čtyři – zlato, ropa, akcie a vládní dluhopisy.

Propad indexu S&P 500, nebo výprodej ropy, který byl patrný v posledních týdnech, s tím ovšem nemají nic společného. Akcie, komodity, ale i dluhopisy mají za sebou dlouhou rally a dosáhly vysokých úrovní. Nedávný několikaprocentní pokles byl jen mírnou korekcí.

Od začátku roku 2009 si ropa připsala 63 procent, zlato přes 20 procent. Ropa se pouze vrátila do nebezpečného teritoria, ale zlatu se podařilo vyšplhat nad 1 100 dolarů za trojskou unci a překonat dlouhodobý rekord. Akciové indexy jsou na tom obdobně. Krátce po návratu na optimistické hodnoty v březnu roku 2009, se po několikaměsíční rally vyhouply až o 60 procent.

V čem se skrývají největší hrozby? Někteří cítí nebezpečí ve stejné politice, která způsobila před necelými dvěma roky nemovitostní kolaps. Hrozbou jsou v určitém smyslu také rekordně nízké úrokové sazby, které zaplavují trh levnými penězi.

Levné peníze nafukují bubliny

"Investoři si mohou půjčit za extrémně nízké ceny na nákup aktiv. Ty pak na trhu vypadají jako méně rizikové, než ve skutečnosti jsou," říká Brian Wesbury, měnový specialista podílového fondu First Trust.

Jiní ekonomové jsou toho názoru, že se nad americkou ekonomikou vznášejí bubliny už delší dobu. Banky totiž stále nepůjčují, a to i přes to, že jsou zásobovány levným kapitálem.

Snad jediná aktiva, která nejsou nijak ohrožena, jsou nemovitosti. Uvedené typy investic ovšem podobné štěstí nemají:

Vládní dluhopisy

Sazba 10letého amerického státního dluhopisu je dnes pouhých 3,6 procenta, což je výrazně pod 5,5 procenty (průměrná sazba z let 1993 až 2007). V těchto letech dosahovala inflace tří procent. Předpokládejme tedy, že budoucí míra inflace dosáhne opět v průměru 3 procent. Za dnešních cen jsou výnosy z dluhopisů až o 1,9 bodu níže, než je 14letý průměr.

Zdroj: Bloomberg

Ovšem jak se ekonomika zotavuje, hrozba inflace způsobuje, že FED přistoupí ke zpřísnění měnové politiky (zvyšování sazeb). To by mohlo vést až k 5,5procentním výnosům. A to by pro investory znamenalo ztrátu. Při růstu výnosů totiž cena dluhopisů klesá.

Ropa

Cena 75 dolarů za barel ropy se může zdát výhodná, především v porovnání s rekordní výši 147 dolarů z července 2008. Zde ovšem trh pouze přeskočil z obrovské bubliny na menší.

Pro ropu, stejně jako pro ostatní komodity, platí, že je investoři kupují, aby nastavili cenu. Ta se pak může krátkodobě dostat vysoko nad reálnou hodnotu.

Zdroj: quotes.com

Pro zobrazení interaktivního grafu vývoje ceny futures na ropu klikněte na obrázek.

Kolik tedy stojí ropné společnosti vytěžit jeden barel ropy? Dobrý odhad je 55 až 60 dolarů za barel. To je cena, kterou zaplatí Anadarko Petroleum za jeden barel vytěžený z hlubin Mexického zálivu. Tato společnost tak na každém barelu vydělá 30 až 40 procent. A to nevydrží. Aby udržely cenu, uchýlí se ropné společnosti ke zvýšení těžby. Ovšem zásoby, které se budou hromadit, způsobí pád ceny ropy zpět na 55 dolarů.

Zlato

Investoři stále hodnotí investici do zlata jako rozumnou. V příštích letech se totiž obávají mnohem vyšší inflace a chtějí se zajistit proti rostoucím cenám a klesajícímu dolaru.

Od začátku roku 2009 vyrostla cena zlata nad 1 100 dolarů za trojskou unci. Zlatu se tak podařilo překonat průměrnou cenu z let 1990 až 2009, a to trojnásobně.

Jaká je tedy reálná hrozba? Cena zlata je tak vysoká, že ho lidé po celém světě kvapem prodávají. Švýcarské prodejny se zlatem v současnosti nabízejí neodolatelné sumy za jakékoli zlaté náramky a brože.

Není to ovšem poprvé, co se něco podobného děje. Na začátku osmdesátých let podobná hysterie vznikla okolo stříbra. Tehdy se jeho cena během jednoho roku propadla o 70 procent. Zlatu by se něco podobného mohlo stát do dvou let. Podle analytiků by mohlo klesnout až pod 500 dolarů za trojskou unci.

Akcie

Předpokládejme, že investoři chtějí z akcií 10procentní výnos (7 procent reálný výnos plus 3 procenta zisku z inflace). Ale pokud počítáme současné hodnoty akciových titulů, tak se s těmito zisky můžeme rozloučit.

A zde je důvod: Předpokládejme, že je index S&P 500 jedna společnost, u které můžeme rozdělit celkový výnos do dvou částí - dividendový výnos a peněžní zisk. Společně by měly obě složky dávat dohromady 10 procent a obě by se měly navzájem ovlivňovat. Čím nižší dividendový výnos, tím víc roste zisk, tak abychom dostali kýžených 10 procent. Pokud se ovšem dividendové výnosy dostanou extrémně nízko, tak je růst zisku matematicky nemožný.

Zdroj: Bloomberg

Pro zobrazení interaktivního grafu vývoje indexu klikněte na obrázek.

V současnosti by se u S&P 500 dostal dividendový výnos lehce nad 2 procenta. Tedy k tomu, abychom dosáhli na 10 procent, musejí firmy zvýšit zisky o 8 procent. Pokud započítáme 3procentní inflaci, tak reálně o 5 procent.

Zisky společností však mají tendenci sledovat vývoj HDP. A to dlouhodobě roste o zhruba 3 procenta. V době krize je samozřejmě tempo pomalejší. Akciím tedy ani 3procentní růst reálného HDP zdaleka nestačí k tomu, aby dosáhly na 5procentní růst zisku. Analytici tak předpokládají prudký propad cen akcií - většinou se shodují na 30procentní korekci.

http://www.investicniweb.cz/