Mohou být média příčinou propadu cen akcií?

Mediální zprávy publikované ve dnech velkých cenových pohybů, jež jsou posléze uváděny jako příčina těchto změn, mají jen velice zřídka potenci být skutečným iniciátorem těchto změn – přinejmenším nemohou stát za cenovými změnami v celém jejich rozsahu. V pátek 13. října 1989 došlo ke krachu na burze, jenž byl sdělovacími prostředky jednoznačně přisouzen mediální zprávě. Dluhem financovaná akvizice společnosti UAL Corporation, podniku ovládajícího společnost United Airlines, ztroskotala. Krach na burze, jenž měl za následek propad hodnoty indexu Dow v daný den o 6,91 %, započal jen několik minut po oznámení zprávy, takže se zprvu zdálo velice pravděpodobné, že původcem krachu byla právě tato zpráva.

Prvním problémem této interpretace byla skutečnost, že UAL je pouze jedna společnost a tvoří pouhý zlomek procenta celkové hodnoty akciového trhu. Proč by měl mít krach jednání o akvizici UAL takový dopad na celý akciový trh? Tehdy se hovořilo o tom, že trh vnímal zkrachovalé jednání jako zlomový okamžik, jenž měl být předzvěstí fiaska mnoha dalších podobných akvizicí. Avšak tento názor nebyl podložen žádnými pádnými argumenty; spíše to vypadalo, že označování této situace za zlomový okamžik nebylo ničím jiným než urputnou snahou najít a zachovat vzájemnou souvislost mezi pohybem trhu a danou mediální zprávou.

Abychom zjistili skutečné důvody burzovního krachu 13. října 1989, provedli jsme společně s Williamem Feltusem, odborníkem na průzkum veřejného mínění, ve dnech bezprostředně následujících po pátečním propadu (v pondělí a v úterý) telefonický názorový průzkum 101 profesionálních investorů. Ptali jsme se následovně: „Slyšeli jste zprávu o UAL dříve, než jste se dozvěděli o cenovém propadu trhu v pátek odpoledne, nebo jste slyšeli tuto zprávu později jako vysvětlení poklesu trhu?“

Pouze 36 % dotazovaných odpovědělo, že o UAL slyšelo před krachem; 53 % uvedlo, že se o zprávě dozvěděli později jako o zdůvodnění cenového propadu; zbytek si nebyl jistý, zda zprávu slyšel dříve nebo později. To znamená, že se daná mediální zpráva mohla na poklesu trhu pouze přiživit, parazitovat, nebyla jeho přímou příčinou, a nebyla tedy tolik prominentní, jak se sdělovací prostředky snažily tvrdit.

Rovněž jsme profesionální investory požádali, aby danou zprávu interpretovali. Zeptali jsme se následovně: „Které z následujících prohlášení lépe vystihuje váš názor z minulého pátku?“ Mohli zvolit ze dvou odpovědí:

1. Páteční odpolední zpráva o UAL omezí aktivitu v oblasti fúzí a akvizic, a zpráva o UAL je tudíž rozumným důvodem náhlého poklesu cen akcií.

2. Zprávu o UAL z pátečního odpoledne nelze vnímat jinak než jako zprávu s cílem získat pozornost veřejnosti a přimět investory, aby vyjádřili své pochybnosti o trhu.

30 % respondentů zvolilo odpověď 1, 50 % zvolilo odpověď 2 a zbytek si nebyl jistý. To znamená, že většina reagovala na zprávu o UAL jako na interpretaci chování investorů. Podle všeho lze korektně tvrdit, že daná událost byla zásadní pro tento propad trhu v tom smyslu, že představovala „příběh“, jenž zpětnou vazbou přenesl a znásobil jeden cenový pokles na další pokles cen, čímž prodloužila působení zpětné vazby na delší dobu, než by bylo za normálních okolností obvyklé. Přesto se zdá velice nepravděpodobné, že by tato zpráva mohla být příčinou tohoto cenového propadu.

Úryvek je z knihy "Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích", autor Robert J. Shiller, vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz