Co ovlivní růst cen elektřiny

Nárůst cen elektřiny je strašákem a oblíbeným tématem mnoha médií posledních dní. Vyšší růst cen elektrické energie pro rok 2011 je bohužel tvrdá realita (pokud nedojde k legislativní úpravě tak nás růst, i když nižší, čeká i v dalších letech). Jako hlavní viník je označována energie z fotovoltaických zdrojů, respektive vysoké výkupní ceny a jejich garance minimálně po dobu 15 let. Je nutno podotknout, že výroba elektřiny pomocí solárních panelů je skutečně ekologická (obdobně jako výroba z vodních a větrných elektráren) a vyšší výkupní ceny jsou částečně tedy odůvodnitelné. Podle mého názoru nese hlavní odpovědnost naše „vládnoucí elita“, která nastavila (ať už z jakéhokoliv důvodu) výkupní ceny a dobu jejich udržování neúměrně vysoko, a tak se výroba elektřiny ze solárních zdrojů stala předmětem obchodu mnoha z velké části zahraničních spekulantů.

Jak se počítá cena elektřiny

Je dobré si alespoň zhruba připomenout, z čeho je tvořena cena elektřiny, kterou koncový zákazník zaplatí. První část, za kterou stojí výrobci elektřiny (ČEZ, EON, RWE…), je tzv. silová cena, za kterou se elektřina obchoduje na energetických burzách. Tato složka se v tomto roce pro domácnosti pohybuje na úrovni 54 euro za MWh a pro příští rok s velkou pravděpodobností mírně poklesne na úroveň 52 euro za MWh. Tedy výrobci a obchodníci s elektřinou nebudou tentokráte hlavními viníky růstu cen elektřiny. Druhá složka, ze které se skládá finální cena elektřiny, je vyhlašována energetickým úřadem - a zde jsou promítnuty např. náklady na údržbu a provoz rozvodných sítí a také náklady na výkup energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné, vodní, solární a geotermální elektrárny. Právě tato část povede k růstu cen elektrická energie, a to hlavně díky vysokému zvýšení objemu elektřiny vyrobené ze solárních zdrojů.

Proč nastal boom fotovoltaických panelů

Hlavní problém spočívá v tom, že v tomto roce prudce roste objem instalované kapacity solárních zdrojů, a to především díky plánovanému poklesu výkupních cen. Výkupní ceny pro solární elektrárny s instalovaným výkonem do 30 kW jsou v tomto roce 12,25 Kč/kW a nad výkon 30 kW 12,15 Kč/kW. V příštím roce se obecně předpokládá pokles cen o 30 %, avšak pro elektrárny postavené po datu 1.1.2011, ostatním jsou garantovány stávající výkupní ceny nejméně podobu 15 let (v předchozích letech byly výkupní ceny ještě vyšší, v roce 2009 12,8 Kč/kW). Právě díky razantnějšímu snížení výkupních cen ze solárních elektráren nastala v ČR solární expanze a fotovoltaické panely dnes vidíme na každé druhé louce.

Odhaduje se, že celková instalovaná kapacita solárních elektráren vzroste v roce 2010 na 1400 MW, zatímco k 1. lednu 2009 dosáhla celková instalovaná kapacita solárních zdrojů 65,74 MW a k 1. lednu 2008 to bylo pouze 3,4 MW. K datu 1. srpna 2010 byla instalovaná kapacita na úrovni 622 MW (počet provozoven se přiblížil k 10 tisícům) a mnoho dalších elektráren je těsně před dokončením. Podle odhadů energetického úřadu by se celková kapacita měla na konci tohoto roku pohybovat lehce nad úrovní 1400 kW. Vyšší výrobní kapacity se již projevují na celkové výrobě elektřiny, když ke 30. červnu 2010 bylo ze solárních elektráren vyrobeno 256,7 GWh, což je téměř třikrát tolik jako za celý loňský rok.

Zasáhnou politici?

Hlavní boom při výrobě elektřiny se však projeví až v následujícím roce, kdy budou všechny letos postavené elektrárny plně v provozu. Odhaduje se, že by podíl solární energie na celkové produkci mohl v příštím roce vzrůst na zhruba 4 % a celkové náklady na výkup solární energie dosáhnout cca 30 miliard korun. Bohužel peníze na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy i solárních elektráren zaplatí v konečné ceně všichni spotřebitelé elektřiny. Pokud skutečně dojde k razantnějšímu nárůstu cen elektřiny (což je bez vládního zásahu téměř jisté), bude to mít značné následky v podobě obecného zvýšení cen (elektřina se promítne do zdražení dalšího spotřebního zboží), což v současné době velmi pomalého ekonomického živení a vládních úsporných balíčků může přispět ke zpomalení ekonomického oživení. Otázkou tak zůstává, proč politici otáleli s razantnějším snižováním výkupních cen u solární energie. A to přestože nejsem zastáncem úplného zrušení dotací na elektřinu z obnovitelných zdrojů - například v porovnání s tzv. biopalivy, které jsou jak ekologickým, tak ekonomickým nesmyslem, si elektřina z obnovitelných zdrojů alespoň nějaké dotace zaslouží.