DIÁŘ INVESTORA: Komu vynáší spory mezi Čínou a USA

Počet obchodních sporů mezi Čínou a USA se zvyšuje, protože vlády obou zemí se kvůli slabé domácí poptávce snaží snížit dovozy, aby tak pomohly domácím producentům na úkor zahraničních. Poslední spor se týká dovozních cel ve výši až 100 % na americké kuřecí maso importované do Číny, ovšem je potřeba zmínit, že zatímco Čína svůj trh s kuřecím masem od roku 2004 po vypuknutí ptačí chřipky otevřela, USA ponechaly svůj trh před dovozy kuřecího uzavřen a WTO dala Číně za pravdu.

Bohužel s blížícími se americkými listopadovými volbami a klesající podporou prezidenta Obamy lze očekávat další ochranářské aktivity. Ochranářské (protekcionistické) aktivity zamezují mezinárodnímu obchodu a škodí tamnímu hospodářství z důvodů postupné ztráty konkurence domácího odvětví, vyšších cen produktů, ve kterých se zobrazí vliv dovozních cel a špatné alokace kapitálu, neboť domácí producenti se specializují na výrobu a služby, ve kterých nemají komparativní výhodu.

Na druhé straně za největší přínos volného obchodu lze kromě absolutní výhody (domácí producenti vyrábí určitý druh zboží s nižšími náklady než zahraniční subjekty) spatřovat komparativní výhodu, která spočívá v tom, že subjekt při výrobě jednoho zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. Proto je pro obě země výhodné, když se producenti jedné země specializují na výrobek, u kterého jsou náklady obětovaných příležitostí nižší než náklady obětovaných příležitostí ve druhé zemi.

Volný obchod tedy umožňuje zemím spotřebu nad jejich produkčními možnostmi. Jedním z argumentů pro protekcionismus bývá, že v chráněném domácím odvětví nedojde ke ztrátě zaměstnanosti, ovšem to je pouze umělé prodlužování životnosti odvětví, které se již z velké části mělo dávno přesunout do jiných zemí, které v něm mají komparativní výhodu. Jako příklad lze uvést výrobu neznačkového textilu v ČR.

Možné výhody z ochranářství plynou vlivné skupině producentů chráněného odvětví, která chce těžit z vyšších cen produktů a absence zahraniční konkurence. Podle starší studie Feenstra se náklady (ztracená hodnota jako pro domácí spotřebitele, tak i pro domácí producenty) amerického protekcionismu v roce 1992 pohybovaly okolo 8 – 12 mld. USD, proto je potřeba se aktivitám omezující volný obchod zdaleka vyhnout.

Napsáno pro LN.