Kam povede past polských rozpočtových pojistek

Polský rozpočet skončí podruhé v řadě velice špatným výsledkem a deficit se z 7,1 % HDP v roce 2009 vyšplhá k 8 % v tomto roce. V roce 2011 se přitom situace dramaticky nezmění a pokud vše půjde podle plánů ministerstva financí, měli by mít Poláci deficit 6,5 % HDP.

Člověk by dokázal přimhouřit oko, kdyby věděl, že Polsko dočasně krvácí například kvůli prudkému dopadu finanční krize. Nic takového. V Polsku znatelně zrychluje dynamika HDP (v tomto roce odhadujeme 3,5 %) a větší část deficitu má jednoznačně strukturální povahu (až 6 % HDP). To volá po hlubších reformách, pro které v nejbližší době našim sousedům může sházet odvaha. Polsko čekají na konci roku 2011 volby a jen s těží se stihne připravit úsporný rozpočet na rok 2012. Jakékoliv úspory bude navíc stěžovat masivní investiční aktivita státu a spolufinancování evropských projektů před mistrovstvím Evropy ve fotbale v roce 2012.

I když to s polskými veřejnými financemi vypadá bledě, investoři zatím zůstávají vůči domácím trhům shovívavé. Polský zlotý je nehledě na napětí na periferiích eurozóny stabilní, stejně tak jako rizikové přirážky vůči německým dluhopisům. Je to částečně díky nadprůměrnému růstu ekonomiky, částečně díky přílivu peněz z evropských fondů, které výrazně vylepšují polskou platební bilanci. Shovívavost ale nemusí trvat do nekonečna.

V nacházejících letech budou důležité dva momenty. Za prvé, polská vláda by měla být schopna dodržet alespoň málo ambiciózní cíl pro schodek rozpočtu na tento rok a po volbách v roce 2011 představit konkrétnější a hlubší reformní kroky. Za druhé, polská vláda musí prostřednictvím privatizací a dalších opatření zabránit nárůstu veřejného dluhu nad 55 % HDP a vyhnout se tvrdým úsporným škrtům nařízeným rozpočtovými pojistkami v polské legislativě. To bude velice těžké, protože privatizační příjmy jsou velice nejistým zdrojem financování (závislým na tržní náladě), a reálně tak hrozí, že Polsko již v roce 2011 překoná s veřejným dluhem hranici 55 % HDP. V takovém případě by Poláci na rok 2013 museli představit hodně tvrdé úspory, které by se nepříjemně zakously do růstu největší středoevropské ekonomiky. To by se investorům určitě moc nezamlouvalo.

Jan Bureš, Poštovní spořitelna<>

Týden: 15. 11. 2010

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 15. 11. 2010.

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

* Ondřej Moravanský - CYRRUS

* Libor Buček, Jan Mach, Milan Nedbálek - FINANCE Zlín

* Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň - GRANT CAPITAL

* Roman Skalický - LUTHERUS

* Jaroslav Brychta - X-Trade Brokers

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec "Aktuální hodnota" uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. "Medián" je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a "Interval odhadů" uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce "Růst/Pokles" udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.