Rok 2011 ve znamení nedořešených otázek

Rok 2011 ve znamení nedořešených otázek

Světová ekonomika rostla v roce 2010 o více než 5 %, a pozitivně překvapila většinu ekonomů a analytiků. Tahounem zůstávají rozvíjející se trhy, ale příjemně překvapila i Amerika a Evropa. Je tento trend udržitelný? Pro rok 2011 zůstává na stole řada zajímavých nedořešených otázek.

Začněme od největší světové ekonomiky - USA. Ta v roce 2010 překvapivě dobře ustála pololetní zpomalení a ke konci roku nabrala druhý dech. Struktura růstu je ale zarážející. Ameriku táhnou útraty domácností a vlády. To není motor, kterým by se měla chlubit. Spotřebitelům pomáhají neudržitelné vládní transfery (daňové úlevy, dávky v nezaměstnanosti). Míra úspor navíc zůstává nehledě na určitý nárůst stále hluboko pod poválečným průměrem. Americké domácnosti přitom mají stále na triku rekordní poválečný dluh (110 % ročního příjmu) a měli by více spořit. Vzhledem k masivní měnové expanzi a neustálému odkládání vládních úspor tomu ale tomu tak v roce 2011 nebude. Bude to stále americký nákupní košík a ne vývozy a zlepšující se vnější rovnováha, které potáhnou vpřed největší světovou ekonomiku. To je sice dlouhodobě neudržitelný model, v tomto roce ale ještě může docela pěkně fungovat.

Druhým semeništěm otázek je Evropa. Oproti prvním odhadům byl loňský růst skoro dvojnásobný (blíží se 2 %). Úspěch je ale z velké části dílem Německa, které roste nejrychleji od sjednocení (3,7 %). Na druhé straně periferie eurozóny (Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko) buď stagnují nebo stále zůstávají v recesi. Ukazuje se tak, že německá exportní mašina je schopná bez větších problémů ustát problémy svých slabších sousedů. Příští rok ale může být Němcům i tak daleko méně do zpěvu. V roce 2011 začnou totiž výraznější rozpočtovou dietu i větší evropské ekonomiky (Španělsko, Francie, Británie), které jsou častokrát významnými obchodními partnery Německa. Současně bude těžší zopakovat letošní tempa německých vývozů. Německým podnikům se na zahraničních trzích dařilo díky doplňování zásob masivně odbouraných v nejhorších chvílích globální finanční krize. Tento faktor ale v druhé polovině roku 2010 pomalu začínal ztrácet na váze a v roce 2011 již zcela vyprchá. Dalším tahounem německých vývozů byly rozvíjející se trhy, především Asie a latinská Amerika. Řada z těchto ekonomik v čele s Čínou ale již naráží na mantinely svého růstu. Utahování měnových a rozpočtových kohoutů v těchto dynamických lokalitách neumožní Němcům zopakovat pohádkovou dynamiku vývozů z letošního roku - vývozy do Číny rostly v tomto roce o 50 %.

Přes zpomalení ale Evropa příští rok pouze sundá nohu z plynu. Nečeká nás recese ani příchod nové krize. Důležitou podmínkou přitom je, aby si eurozóna udělala pořádek na svých periferiích. Odhaduji, že po Řecku a Irsku se bez vnější pomoci neobejde ještě Portugalsko. Španělsko bude muset současně samo iniciativně do-kapitalizovat vlastní banky. Eurozóna si také bude muset vyjasnit, jak chce řešit podobné krize v budoucnu a jak by měl vypadat mechanismus řízených bankrotů.

Pokud všechna tato rizika spadnou ze stolu, nemusíme se ničeho bát ani my v Česku. Jsme pupeční šňůrou napojeni na zdravější část eurozóny - Německo - a zpomalení bychom měli pocítit o poznání méně než euro-klub jako celek. Česko si sice navíc příští rok ordinuje poměrně silnou rozpočtovou dietu, díky vysoké otevřenosti české ekonomiky to ale nebude mít na HDP kritický dopad. Pokud vše půjde jak má, poroste ekonomika druhý rok v řadě o necelá 2 % a Česká národní banka by mohla v polovině příštího roku pomýšlet nad zvyšováním sazeb.

Odhad myšlení centrálních bankéřů ale stejně jako odhad celé řady jiných proměnných zůstává v po-krizové době stále určitou alchymií. Po-krizový terén je těžko čitelný a nemáme po ruce jednoduché mapy a návody, jak číst zítřek. Nové otázky se stále vynořují rychleji než stačíme zodpovídat ty staré. Jsme stále v pozici objevitelů nových světů, kteří za pochodu kreslí nové mapy. Realita roku 2011 proto opět může hodně překvapit.

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

* Libor Buček, Jan Mach, Milan Nedbálek - FINANCE Zlín

* Patrik Hudec - Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST investiční společnosti

* Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň - GRANT CAPITAL

* Přemysl Nevlud - LUTHERUS

* Du�an Jalový - UniCredit Bank Czech Republic

Statistika se zabývá deseti z nejlikvidnějších titulů obchodovaných na BCPP. Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů uvedených v seznamu. Sloupec "Cena" uvádí pondělní kurz vybraných titulů, ze kterého při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. Sloupec "Atraktivita" uvádí vážený průměr počtu jednotlivých názorů a může nabývat hodnoty od -100 do +100. Počet názorů "Prodat", "Koupit" atd. je publikován v dalších sloupcích.

Pozn.: Hodnocení mají formu nezávazných názorů, zda určitý cenný papír by bylo vhodné koupit, či prodat s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.