Čeká Řecko bankrot?

Výše řeckého dluhu a jeho případná restrukturalizace opět znervózňují finanční trhy po celém světě. Předlužené Řecko (ale i další státy nejen z EU) nejsou žádnou novinkou, nejistotu na trzích však nově zvyšují veřejná prohlášení již i vládních představitelů o možnosti defaultu, tedy odepsání části dluhu Řecka. Nejčastěji se spekuluje, že Řecko nesplatí polovinu ze svého současného dluhu, některé odhady hovoří dokonce až o 70 %. Trocha statistik: Řecko v současné době dluží více než 320 miliard euro, což představuje přes 140 % HDP. Enormní zadlužení společně s klesajícím hrubým domácím produktem a nezaměstnaností převyšující 14 % není rozhodně záviděníhodná situace.

Řecký dluh je vzhledem k velikosti tamní ekonomiky již prakticky nezvladatelný a dle mého názoru již nepomůže ani odložení splatnosti. Není tedy otázkou zda, ale pouze kdy dojde k nějakému řízenému bankrotu této země. Pokud se podíváme na vývoj řeckých dluhopis, jejich cena se v poslední době výrazně propadla a výnosy vzrostly do neúnosných výšin (viz graf. č.1). Trh tak již částečně počítá s možností odepsání části řeckého dluhu. Další půjčování na finančních trzích je tak pro Řeky velmi obtížné a spíše nereálné.

Graf č. 1 Výnosy 3-letého řeckého dluhopisu (zdroj Bloomberg)

Situaci Řecka nevyřeší ani další záchranné opatření ze strany Evropské unie či MMF. Téměř před rokem EU společně s MMF poskytla Řekům tříletou půjčku ve výši 110 miliard euro. Krátkodobě se podařilo trhy uklidnit, avšak v současné době se ukazuje, že půjčka pouze odsunula problém a neměla žádný významnější účinek na Řeckou „černou díru“ zvanou veřejné finance. Řekové budou muset v příštím roce refinancovat více než 30 miliard euro, což je při současných podmínkách na finančních trzích nereálné.

Pravděpodobnost řeckého bankrotu se posledních dnech razantně zvýšila, což je vidět na CDS kontraktech na řecké dluhopisy (viz graf č. 2). Pravděpodobnost bankrotu se tak podle těchto kontraktů pohybuje okolo 70 %. Na nedůvěru trhů ukazuje také poslední aukce tříměsíčních pokladničních poukázek, jejichž výnos přesáhl 4 % a pouze 36 % poptávky bylo ze zahraničí.

Graf č.21CDS kontrakty na 3-letý řecký dluhopis (zdroj Bloomberg)

Řecku tedy nezbývá nic jiného než restrukturalizovat své dluhy (jinými slovy vyhlásit bankrot). Následky tohoto kroku však budou poměrně značné, a to především kvůli precedentu, kterým tento krok bude. Řeckých 320 miliard jsou finanční trhy schopny absorbovat s ještě přijatelnými ztrátami. Nicméně nedůvěra a nervozita na trzích by se pak mohla šířit dále a není vyloučeno, že by k podobnému kroku mohly přistoupit také další problematické státy jako Portugalsko nebo Irsko, což by již pro finanční trhy znamenalo daleko větší ztráty. Opravdový problém by pak nastal, kdyby do dluhové pasti spadly země jako Itálie (s dluhem přes 1,7 bilionu euro) či Španělsko, které je čtvrtou nejsilnější ekonomikou EU.