Není jiná cesta než fiskální škrty

Poslední dobou se šíří i mezi ekonomy názory, že jednotlivé státy, které jsou momentálně v hospodářské recesi, by neměly šetřit, a naopak by měly podpořit tamní hospodářství fiskálními stimuly například v podobě vyšších investic do infrastruktury a podobně.

Názor na stimulaci hospodářství v době hospodářské recese se mezi jednotlivými ekonomickými školami liší. Klasici doporučují minimum zásahů do hospodářství, monetaristé odmítají státní zásahy do ekonomiky a na druhé straně keynesiánci doporučují fiskální stimuly v době hospodářské recese.

I kdybychom se snažili jít cestou keynesiánců a podpořit tak hospodářsky skomírající země eurozóny, jako je Řecko, které je od začátku roku 2009 v hospodářské recesi, těžko bychom to za stávající situace mohli provést. Zadluženému Řecku a ostatním fiskálně slabým státům dluhopisoví investoři příliš nedůvěřují, proto tyto země mají problémy vydat nové dluhopisy, které by mohly být použity na podporu tamních ekonomik.

Je zřejmé, že dluhopisoví investoři by s velkou pravděpodobností nepřistoupili na fiskální stimulaci již velmi zadlužených zemí, ale spíše naopak – požadují fiskální škrty.

Z toho plyne, že finanční trh, potažmo dluhopisoví investoři donutí časem jednotlivé státy k fiskální odpovědnosti, aby se dlouhodobě neuvážlivě nezadlužovaly.

Na příkladu Maďarska a Řecka vidíme, že cesta fiskálních škrtů v době hospodářské recese je dost bolestivá léčba, proto by si naši politici a voliči měli uvědomit, že touto cestou nechceme jít.

Napsáno pro LN.