Šéf MMF odhaduje, že evropské banky potřebují až 200 mld. eur

Šéf MMF pro Evropu Antonio Borges odhaduje, že evropské banky budou na boj se současnou krizí na periferiích eurozóny potřebovat 100-200 miliard eur nového kapitálu. Konkrétní sumu těžko odhadnout a bude hodně záležet na tom, zda po Řecku do pasti insolvence nespadnou ještě Portugalci. Preventivní pomoc slabým bankám je ale v každém případě krok správným směrem.

Nejožehavější je situace v Řecku, kde se hraje primárně o to, zda při bankrotu země (s kterým počítají skoro všichni) nakonec někdo z venčí pomůže řeckým bankám. Pokud by byly ponechány svému osudu, tak čistě na ztrátách z dluhopisů vlastní vlády prakticky okamžitě padnou a Řekové v bankách přijdou o většinu úspor. To by zadělalo na masivní finanční nákazu v ostatních periferních ekonomikách. Při pohledu na to, co je možné v Řecku, by málokterý Portugalec nebo Ir chtěl ještě nechat peníze v domácí bance a snažil by se úspory rychle převést do Švýcarska.

Pokud se tedy eurozóna dohodne na společné pomoci bankám, bude to velký průlom v krizovém managementu. Investoři by v případě pomoci řeckým bankám měli daleko větší důvod věřit, že se eurozóně podaří izolovat řecký (a někdy v budoucnu možná i portugalský) bankrot a zabránit finanční nákaze.

Špatnou zprávou je, že dohoda na pomoci bankám rozhodně nebude na světě hned. Klíčová je v tomto směru ratifikace reformy EFSF (poslední hlasují Slováci až 25. 10), která by měla umožnit pružně použít peníze ze záchranných fondů na pomoc bankám. Dolití kapitálu bankám samo o sobě samozřejmě nestačí a evropští politici si budou muset především nalít čistého vína a výrazněji osekat řecký dluh (minimálně o 50 %). Vedle toho bude zapotřebí znovu otevřít debatu o celkovém navýšení záchranných fondů. Dobrou zprávou na druhé straně je, že evropský bankovní regulátor (EBA) začal již podle Financial Times konečně modelovat dopady výraznějších restrukturalizací vládních dluhů do bilancí bank, aby zjistil kolik kapitálu vlastně evropské banky budou potřebovat.

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 3. 10. 2011.

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

Ondřej Moravanský - CYRRUS

Libor Buček, Jan Mach, Milan Nedbálek - FINANCE Zlín

Patrik Hudec - Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST investiční společnosti

Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň - GRANT CAPITAL

Jakub Menšík, Pavel Skořepa - LUTHERUS

Jaroslav Brychta - X-Trade Brokers

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec "Aktuální hodnota" uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. "Medián" je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a "Interval odhadů" uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce "Růst/Pokles" udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.