Drobný investore, zapomeň na tržní trend!

Moderní svět je plný trestuhodných zjednodušení: Ze všech stran na nás útočí (aritmeticky) průměrné veličiny, záměrně či bezděčně neúplné argumentace, irelevantní metafory a rádobymoudré bezobsažné fráze. Jedním ze selhání trhů je v tomto smyslu existence akciových indexů. Investoři se, žel bohu, zvykli ztotožňovat termín „trh“ s místně příslušným dominantním benchmarkem, analýza „trhu“ pak obvykle znamená hrátky s pravítkem a tužkou kolem imaginární veličiny jménem akciový index. Pokud však zrovna nesázíte přímo na vývoj samotného benchmarku, není jeho reflexe jen zbytečná: Je přímo kontraproduktivní. Existují dva typy investorů: Stádní a individuální. Stádní typ je odsouzen k tomu, s větším či menším zpožděním xeroxovat vlnění benchmarku a systematicky míjet investiční příležitosti. Individuální investor k vývoji trhu jako (pofidérního) celku sice přihlíží, rozhodující roli pro něho však hrají růstové příležitosti konkrétních titulů. Praktickým důsledkem znásilňování trhu skrze benchamark může být například klišé v podobě: Trhy se přibližují ke svému absolutnímu vrcholu z roku 2007. Pokud ovšem investor nedržel portfolio shodné se strukturou indexu, je takové tvrzení naprosto zavádějící. Naopak, rok 2007 nabídl z dnešního pohledu řadu extrémně zajímavých investičních příležitostí. Stačilo jen nebabrat se příliš v burzovních rubrikách vašeho oblíbeného plátku. Pokud jste prozíravý stock picker, „tržní“ trendy pro vás neexistují. Zde je deset důkazů.

Zkoumat tržní trendy může být kontraproduktivní, čtěte na iPOINT: http://www.ipoint.cz/zpravy/105303011-drobny-investore-zapomen-na-trzni-trend/