Koruna před zítřejšími daty lehce ztrácí

Na středoevropských devizových trzích panoval v úvodu týdne klid, který zřejmě souvisel se svátkem ve Velké Británii a zavřenými trhy v Londýně. Patrná byla na středoevropských měnách tendence k mírnému oslabování. Kurz české měny vůči euru se posunul z ranních otevíracích 25,60 o zhruba deset haléřů výše, což znamenalo korunové ztráty zhruba v rozsahu čtyř desetin procenta. Kurz české měny se tak odrazil od spodní hrany pásma 25,60-26,00, ve kterém se drží již od poloviny března.

Zítřejší den bude bohatý na čerstvé ekonomické indikátory dokumentující reálný stav české ekonomiky. Data by příliš povzbudivá být neměla a zřejmě potvrdí dosavadní recesní tendence v české ekonomice. Z pohledu české koruny by to mělo znamenat kumulaci protiinflačních tlaků, na což by domácí měna měla reagovat negativně. Publikovány budou březnové hodnoty průmyslové a stavební výroby a bilance zahraničního obchodu.

Obáváme se, že březnový výsledek průmyslové výroby zklame. Ta si sice v únoru polepšila o slušných 1,6 % meziměsíčně (SA, WDA), za březen ovšem očekáváme korekci tohoto čísla (-0,8 %), přesto by měla být výroba za celé první čtvrtletí oproti Q4 vyšší o 1,1 %. S velkou pravděpodobností tak přispíval průmysl do HDP na začátku roku kladně (přidaná hodnota v průmyslu klesala od Q2 12 nepřetržitě kumulovaně o 6,5 %). Výhled pro další měsíce ovšem zase tak příznivý není, zejména pro automobilový průmysl. Registrace aut v zahraničí se totiž dále snižují (například registrace nových aut v EU27 v březnu klesly o 10,2 % meziročně). Nicméně optimismus nebudí ani vývoj vpředhledících indikátorů z Německa, které v posledních dvou měsících zaznamenaly výrazný propad. Meziročně bez očištění by měl průmysl poklesnout o 4,9 %, respektive o 2,7 % po očištění (SA, WDA).

Stavební výroba klesá nepřetržitě od roku 2009. Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky - nižší investiční aktivitu podnikatelského sektoru a omezenou poptávku po nemovitostech ze strany domácností. Svoji roli nakonec sehrály i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty (podíl infrastrukturních staveb na celkovém stavebnictví je přibližně 33 %, zbytek připadá na pozemní stavitelství). V březnu očekáváme, že stavební výroba meziměsíčně stagnovala (SA, WDA), když limitujícím faktorem bylo studené počasí. Nicméně v dalších měsících by již měla růst. Za první čtvrtletí by pak mělo stavebnictví poklesnout, což indikuje negativní příspěvek do HDP. Meziročně by v březnu mělo stavebnictví poklesnout o 9,0 % (respektive -7,4 % y/y SA, WDA).

Bilance zahraničního obchodu vykazovala až do listopadu loňského roku dobré výsledky. V posledních měsících se však vývoj zhoršil. Důvodem je kromě jiného i vývoj v automobilovém průmyslu, když bilance s auty byla za prosinec až únor ve srovnání s obdobím září až listopad o 7,1 mld. CZK horší (SA). V únoru pak vylepšila zahraniční obchod komoditní bilance, zde se ovšem jednalo pouze o jednorázovou záležitost. V březnu by se tak komoditní bilance měla zhoršit o 3,8 mld. CZK (SA). Bilance očištěná o komodity by se dle našich odhadů měla v březnu mírně zlepšit o 1,5 mld. CZK (SA). Celková bilance by se pak měla zhoršit o 2,3 mld. CZK (SA) na 23,8 mld. CZK. Obchodní bilance bez sezónního očištění by měla vykázat přebytek 32,3 mld. CZK, což je meziročně o 4,2 mld. CZK méně. Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 2,0 %, importy pak o 0,6 %.