Stavebnictví dostalo další tvrdou ránu. Průmysl se postupně zotavuje

„Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Stavební produkce v červenci zaznamenala další výrazný meziroční propad ve výši 10,4 procenta. Špatné výsledky hlásí pozemní stavitelství, kde se projevuje velká míra nejistoty. Lidé odkládají investice do budoucnosti, protože se obávají dalšího vývoje kolem koronavirové krize. To by potenciálně mohlo snižovat nabídku na realitním trhu a vést k růstu cen nemovitostí.

Přestože stavební úřady v červenci vydaly pouze 7 424 stavebních povolení, orientační hodnota těchto staveb dosáhla úrovně 38,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 20,7 procenta. Z těchto údajů je zřejmé, že výrazně narůstá hodnota povolovaných staveb. To do budoucna může mít negativní vliv na dostupnost bydlení pro lidi s nižšími příjmy.

Průmyslová produkce v červenci se meziročně snížila o 5,0 procenta. K meziročnímu poklesu přispěla odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení či výroba pryžových a plastových výrobků. Průmyslová produkce naopak vzrostla v odvětví výroba papíru a výrobků z papíru či výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.

V rámci průmyslu byl zaznamenán meziroční pokles tržeb o 3,6 procenta. Hodnota nových zakázek klesla rovněž o 3,6 procenta. Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o 4,0 procenta a průměrná měsíční mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Přestože nová data z průmyslu nemůžeme hodnotit pozitivně, je zřejmé, že situace v průmyslu je výrazně lepší než situace ve stavebnictví.