Turbulence na finančních trzích

Problémy realitního sektoru a subprime hypoték přinesly v předchozích týdnech na finanční trhy paniku. V současné době vykazují trhy známky zklidnění. Jaké budou důsledky a do jaké míry se projeví na vývoji světové ekonomiky, o tom se prozatím jen spekuluje.

Důvodů vzniku krize realitního sektoru, která se následně přenesla do finančního sektoru, je hned několik. Potíže však nevznikly během několika týdnů, první příčiny lze nalézt při pohledu o několik let nazpátek.

Hlavní příčiny krize

Mezi první viníky patří velmi nízké úrokové sazby a velká benevolence při poskytování úvěrů. Hlavní úroková sazba v roce 2001, kdy byl realitní sektor hlavní silou oživení americké ekonomiky, dosáhla po sérii snižování hodnoty 1,75 % a v následujícím roce byla dále snížena až na 1 %. V době takto nízkých sazeb si mnoho lidí vzalo hypotéku, velmi často však ke spekulativním nákupům nemovitostí. Lidé nakupovali domy jako investici - s tím, že ceny nemovitostí nadále porostou a oni je se ziskem v budoucnu prodají. Avšak s růstem ekonomiky a inflace byl FED nucen přistoupit ke zvyšování základní úrokové sazby až na 5,25 % (sazby byly od roku 2004 zvýšeny 17x v řadě), což výrazně zvýšilo náklady na splácení hypoték. Mnoho lidí dnes není schopno své hypotéky splácet.

Za problémy stojí také velká benevolence při udělování hypoték. Podle First American LoanPerformance byl ve Spojených státech za 3 uplynulé roky zaznamenán výrazný nárůst půjček na bydlení (o více než 40 %), které požadují minimální nebo žádné údaje o příjmech žadatelů o úvěr. Celkový objem těchto rizikovějších hypoték vzrostl téměř na 550 miliard dolarů, což představuje více než polovinu z poskytnutých hypoték.

Další z důvodů, proč krize hypoték nabrala tak velkých rozměrů, je tzv. sekuritizace aktiv. Zjednodušeně řečeno je sekuritizace proces, který umožní z nelikvidních nebo málo likvidních aktiv vytvořit obchodovatelné cenné papíry. Jedná se o aktiva s podobnou charakteristikou (splatnost, výše, způsob úročení), které jsou sloučeny do balíků a následně jsou převedeny na nebankovní instituci (nepodléhá bankovnímu dohledu a regulaci). Tato instituce pak z takto spojených aktiv vytvoří postupované cenné papíry, které opatří ratingem a prostřednictvím bank umístí na finanční trh. Vznikají tak tzv. CDO (collateralized debt obligation), CLO (collateralized loan obligation) atd. Problémem však bylo, že tyto cenné papíry (jejich splátky) se často staly podkladovým aktivem pro další sekuritizaci. Díky procesu sekuritizace tak mohlo do cenných papírů, které vznikly na základě rizikových hypoték, investovat velké množství institucí.

Z Ameriky na další kontinenty

Potíže hypotečního sektoru v USA se díky investicím do rizikových cenných papírů (poskytovaly velké výnosy) přenesla do Evropy a Asie. Velké finanční instituce (např. UBS, Bear Stearns, Citigroup, Lehman Brothers) po celém světě oznamovaly ohromné ztráty, způsobené investicemi do problémových aktiv. Tato krize vyústila v nedostatek likvidity na finančních trzích a donutila centrální banky (ECB, FED a BoJ) prostřednictvím krátkodobých půjček dodat na trhy finanční prostředky. Cena peněz se během krátké doby výrazně zvýšila, sazby na mezibankovním trhu výrazně vzrostly (např. 1M sazba LIBOR se během jednoho měsíce zvýšila téměř o 10 %). Zvýšená nervozita na finančních trzích měla za následek úprk investorů od rizikovějších investic, jako jsou akcie a firemní obligace; naopak velký zájem byl o méně rizikové instrumenty jako státní dluhopisy, především pak s kratší dobou splatnosti. Ke zmírnění nervozity na finančních trzích přispěl FED mimořádným snížením své diskontní sazby v polovině srpna o 0,5 procentních bodů na 5,75 %. Následně pak na svém řádném zasedání členové FEDu snížili základní sazbu o 0,5 procentních bodů na 4,75 a o stejnou hodnotu zkrátili opět diskontní sazbu.

Co bude dál?

Je pravděpodobné, že nejhorší z této krize máme již za sebou. Do jaké míry se projeví na vývoji americké, ale i světové ekonomiky, není zcela zřejmé. O zpomalení tempa růstu dnes již nikdo nepochybuje, avšak objevují se i spekulace o případné recesi amerického hospodářství. Recese definovaná jako pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletí však není příliš pravděpodobná. I přes masové propouštění zaměstnanců ve finančním sektoru ukázala poslední data z trhu práce velmi pozitivní výsledky. Nad očekávání se zvýšil počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor a míra nezaměstnanosti se zvýšila podle očekávání na 4,7 %. Pro americkou ekonomiku, která je ze 70 % tažena právě spotřebou obyvatel, je to pozitivní zpráva. Důležitá bude také obnova důvěry a zmírnění podmínek na peněžním trhu. Očekáváme, že růst ekonomiky USA v tomto roce nepřekoná hranici 2 %. Je pravděpodobné, že k nejvýraznějšímu zpomalení dojde v první polovině příštího roku. Recese amerického hospodářství ale není podle našich předpokladů pravděpodobná.